Šibalka a nový svět 2.

26. září 2007 v 20:01 | tr.hleeck |  Šibalka a její nový svět
Ta ulice se nedala popsat slovy. Musíte to zažít. Prostě hustý. Kouzelnice a čarodějové byli kam jste se podívali. No, než začnu nakupovat, musím si dojít do té šíleně křivé banky. Nechápu, jak tohle mohl někdo postavit.Ač nerada, musím na sebe upozornit malého skřeta sedícího na veliké stoličce za jedním ze stolů ve velkém sále. Přesvědčil se , že klíč od rodinného trezoru mám. Nevybrala jsem si mnoho. Jen pás stovek galeonů. A hurá na nákupy.

Hrůza. Každý prodavač se chce hned bavit. To je samé: Jakpak se těšíte na první ročník? Ale vypadáte starší, co? Nevzala jste si loňská seznam?
Co je to všechny tak zajímá, že jdu o rok později? Je to tak strašně neobvyklé?
Konečně mám téměř vše zařízené. Ještě pro hůlku. Cestou jsem si skočila do obchodu s kouzelnickými tvory, kde mě okouzlil(teda spíše na mě vlezl a já se ho už nemohla zbavit) černý kocour se jménem Dev.Prodavačka mi to nechtěla říct, ale nabyla jsem dojmu, že Dev je zkráceninou celého jména Devil. A konečně stojím před tím starým zaprášeným krámkem. Uvnitř to vypadá pustě. Dokud mě teda šíleně nevyděsí starý pan Olivander.
"Áá, další z mudlovské rodiny, co?" zašklebil se.
"Prosím?" udržela jsem se.
"V životě jsem tě neviděl, tudíž jsi určitě mudlovského původu, nemám pravdu?Tvoji rodiči jsou mudlové, že?"
"Ne, nemáte pravdu," odsekla jsem, "jsem z rodu Grooni!"
"ÁÁ, tak vnučka Derika, ano? Hm, nevěděl jsem, že má vnučku.Tak se tedy podíváme co by se tu pro vás dalo najít."
Přehraboval se v těch hůlkách snad dvě hodiny. Ruku už jsem necítila, jak se s ní pořád mávala.
Nakonec přinesl krabičku se třemi hůlkami. Ta první nebyla tak špatná, jak řekl. Druhá byla velice dobrá. Ale když jsem vzala do ruky tu třetí a mávla, musel mě chytit za cíp kabátu, abych nevzlétla úplně.
"Výborně, to je ono," řekl a radostí zatleskal.
"Věděl jsem, že si vás jedna z těchto hůlek vybere. 11 a 1/4 palce dlouhá, cedrové dřevo, jádro z vlkodlačího zubu."
Tak a měla jsem i hůlku. Teď už se jen dostat včas na nástupiště, nasednout do vlaku a nic mě nemůže znemožnit uskutečnění mého snu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 my us my us | 27. září 2007 v 9:54 | Reagovat

máte to docela vtipný. náš samuel teda rozhodně takle vtipnej nejni. :-)    ale to neva, když o něm nikdo neví. jak se máte?

2 tr-hleeck tr-hleeck | 27. září 2007 v 11:09 | Reagovat

jaktože ste nám nedali vědě, že jste na netu???? :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama