Znovuzrozený 3. - Dopis

30. září 2007 v 18:57 | tr.hleeck |  Znovuzrozený
Ještě jednou se ohlédl. Velkou šedou budovu nechal za sebou. Svůj domov. Ale co, musí začít znovu. Tady už pokračovat nemůže. Nejspíš odcestuje. Ale kam? Někam na jih Evropy. Nebo naopak na sever? Co tam vůbec bude dělat?
Ještě kousek a bude se moct přemístit. Prásk. V Příčné ulici bylo téměř prázdno. Snažil se vypadat co nejméně nápadný, když procházel. Všímal si zaražených pohledů lidí, jež míjel.

Konečně byl před Děravým kotlem. spěšně se vydal do svého bytu ve Spinning´s End.
Vše bylo tak, jak to tu naposledy nechal. Vzpomínal jak se sem jednou v noci přihnala Narcissa a Belatrix. No jo, Belatrix ho podezřívala správně. Sundal si plášť a přehodil ho přes starý gauč. Skrytými dveřmi přešel od ložnice. Všude byla vrstva prachu. Mávl hůlkou a postel se odsunula. Odkryla tak malý trezor. Vyndal malou krabičku a strčil jí do kapsy. Vzal si taky několik bankovek, co leželi hned vedle. Ostatně, jiné věci ve skrýši ani nebyli.
Ještě si skočil do koupelny, kde si dopřál osvěžující sprchu. Mávl hůlkou a místo jeho černého hábitu před ním ležel černý oblek, ryze mudlovského původu.
Oblékl se o podíval se na sebe do zrcadla. Ještě to chce menší změnu. Když už se má měnit, tak se vším všudy. Musí udělat něco s vlasy. No, na blond tedy rozhodně nepůjde. Mávl hůlkou, něco zamumlal a hle, jeho vlasy byli téměř krátké. Hm, vypadal mladší. Měl to udělat už dřív. Když vycházel z koupelny, měl opravdu dobrý pocit.
Ještě zkontroloval kapsu u saka. Ano, ta fotka tam byla. Lily se z ní na něj zářivě usmívala. Vyšel před dům a začal kouzlit. Na místě, odkud právě vyšel se objevily pouhé trosky. Spokojený se svým dílem se usmál. Ulice byla prázdná. Sedl si na kraj chodníku a otevřel krabičku. V ní ležel dopis, nadepsaný úhledným písmem.
Severus Snape, Spinning´s End 313
Otočil obálku a znovu četl: Možno otevřít až po pádu Voldemorta. Dříve se o to ve vlastním zájmu o bezpečí nepokoušej. Ještě teď si pamatoval, jak ho měsíce bolelo celé tělo po minulém pokusu.
Nyní to snad už půjde. Opatrně rozevíral prsty obálku. Z obálky vypadl nevelký list popsaný drobným jemu dobře známým písmem.
Milý Severusi,
jsem ráda, že už je všechno za námi. Když čteš tenhle odpis, jistě už nejsem mezi živými. Je mi líto, že jsme se posledně rozešli v tak hrozném rozpoložení, chápej, já Jamese miluji, stále nemohu uvěřit, že jsem to udělala. Leč naše chování mělo i své následky. Něco jsem ti na světě zanechala, doufám, že to brzy najdeš a postaráš se, aby všechno bylo v pořádku, jak má být. Opatruj se, tvoje Lily
P.S. hledej v Norsku…
Severus si musel dopis přečíst několikrát. Co mi tu proboha mohla nechat? A ještě k tomu v Norsku. Proč proboha tam? No co, stejně nemá co dělat, a tak se vydá do Norska. Moc by ho tedy zajímalo, co tam najde. A proč připomínal jejich osudný omyl? Ano, bylo mu líto, že když ji viděl naposledy, nerozešli se v nejlepším. Dokonce to bylo horší, než jejich poslední rozhovor před tím, ještě v Bradavicích.
Dopis opět schoval do kapsy. Zvedl se ze země a vyrazil směrem do centra Londýna. Naštěstí má docela přehled o mudlovkém životě, nehodlá se totiž do Norska nějak kouzelnicky přemisťovat, nýbrž poletí v prostředku, kterému mudlové říkají letadlo. Docela se divil, že něco takového funguje, když to vymysleli mudlové, ale co. V technice jsou docela daleko.
Překvapilo ho, jak na místě, kterému se říká letiště bylo hodně lidí. Vypadalo to jako by všichni někam spěchali. Chvíli je sledoval, ale pak se dle pokynů na tabulích vydal svojí vlastní cestou. U okénka seděla půvabná mladá slečna, která se na něj usmála.
"Přejete si prosím?" Docela ho to vyvedlo z míry. Byla to zrzka. Lehce mu připomínala Lily.
"Ehm, potřeboval bych letět do Norska."
"Do jakého města, prosím? Máme spoje od Osla a Bergenu."
Snape zaváhal. Ani jedno mu nic moc neříkalo.
"Tak do toho prvního," zamumlal.
"Kdy si přejete letět?"
"Co nejdřív."
"No, máte štěstí.Za půl hodiny jedno letadlo odlétá. To ještě stihnete."
Snape zaplatil za letenku a vydal se směrem, který mu dívka poradila.
A za půl hodiny již seděl v letadle, které se právě chystalo k vzlétnutí. No, to bude zážitek, pomyslel si, když se letadlo začalo rozjíždět. Zkontroloval si připoutání, a snažil se dýchat uvolněně.
Letuška, která procházela mezi sedadly se na něj soucitně usmála. Ksakru, zase zrzka.
"Letíte poprvé?"
"Hm, ano," odpověděl nevrle a doufal, že to celé přežije.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama